Spotřeba elektrického kotle

Elektrické kotle

Zdroj: Viessmann

Spotřeba elektrokotle je samostatnou kapitolou, která zajímá nejen stávající uživatele těchto topných zařízení, ale především ty, kdo jejich koupi teprve zvažují. Vzhledem ke zvyšujícím se cenám elektrické energie je tato otázka obzvlášť namístě. Kolik za rok takzvaně protopíte a vyplatí se vám vůbec topit elektřinou?

Spotřeba elektrického kotle se odvíjí od několika faktorů, jako jsou velikost vytápěného objektu, jeho tepelné ztráty, klimatická oblast, v níž se dům nachází, a samozřejmě také uživatelské preference a nároky, respektive kolik členů domácnost obývá, jestli tráví většinu dne doma, či jinde a zda upřednostňují vyšší vnitřní teplotu (například 23 °C a více), nebo se spokojí s 20 °C. Obecně platí, že čím méně energeticky náročný daný dům či byt je, tím je pořízení elektrokotle výhodnější. Naopak u velkých a nezateplených objektů je rozdíl mezi provozními náklady na vytápění elektřinou a na vytápění jinými palivy (například dřevem nebo plynem) propastný. Za těchto podmínek je elektrokotel velmi neekonomickým řešením.

Spotřeba elektrokotle za den

Denní spotřeba elektrokotle se stanovuje na základě takzvané venkovní výpočtové teploty, kterou si lze dohledat podle lokality, v níž se vaše nemovitost nachází (například na webových stránkách TZB-info). Pro většinu území České republiky je tato hodnota –15 °C. Dále je potřeba znát celkové tepelné ztráty vašeho objektu (včetně ztrát způsobených větráním). K tomu vám orientačně může posloužit některá z dostupných on-line kalkulaček; pokud byste však chtěli znát přesnější propočty, je dobré obrátit se přímo na energetického specialistu. U starších, nezateplených objektů mohou být tepelné ztráty až 25–35 kW, naopak u nízkoenergetických či pasivních domů je to 0–5 kW. Pro příklad uveďme běžný rodinný dům s tepelnou ztrátou 10 kW. Abychom v domě udrželi (během dne, kdy je venku nejstudeněji, tedy oněch –15 °C) stanovenou teplotní úroveň, je potřeba do něj po dobu 24 hodin dodávat tepelný příkon o velikosti 10 kW, tedy energii o velikosti 240 kWh. K tomu je samozřejmě potřeba připočítat také energii na přípravu teplé vody. Tuto hodnotu pak stačí vynásobit cenou za 1 kWh, kterou najdete v ceníku vašeho dodavatele energie. U bytu, kde jsou tepelné ztráty zhruba poloviční, bude poloviční i denní spotřeba elektrokotle. Užitečnou pomůcku pro výpočet potřeby tepla pro vytápění, větrání a přípravu teplé vody najdete zde.

Roční spotřeba elektrokotle

Roční spotřeba elektrokotle se odvíjí od lokality, respektive od délky topného období (počet dní, kdy je potřeba topit) a průměrné teploty během něj, dále od provozních hodin elektrokotle a také od preferencí konkrétního uživatele (jak moc si rád zatopí). Například v Praze je délka topného období stanovena na 225 dní za rok s průměrnou teplotou 4,3 °C a venkovní výpočtovou teplotou –12 °C. V Trutnově, který leží ve vyšší nadmořské výšce, je délka topného období 257 dní, průměrná teplota 3,3 °C  a venkovní výpočtová teplota –18 °C.   

Modelová situace

Podle orientačního výpočtu na TZB-info je roční spotřeba teplovodního elektrokotle čtyřčlenné domácnosti s dětmi, která žije v domě s celkovou tepelnou ztrátou 10 kW, přibližně 98 tisíc korun za vytápění a 20 tisíc korun za přípravu teplé vody (při zvýhodněné sazbě D57d a průměrných cenách energií na trhu). Dále jsou k tomu připočteny investice a údržba ve výši asi 7 400 korun a další poplatky. Pokud by tato rodina bydlela v nízkoenergetickém domě s celkovou tepelnou ztrátou 3 kW, pak by roční náklady na vytápění činily necelých 15 tisíc korun. Roli ve spotřebě hrají ale i další proměnné, například účinnost elektrokotle, která byla pro tento modelový příklad stanovena 95 % (může být ale i vyšší), dále lokalita, kterou jsme zvolili jako střední klimatickou oblast s venkovní výpočtovou teplotou –15 °C, a tak dále.

Co ještě ovlivňuje celkové náklady na vytápění?

Ačkoli je cena za vytápění elektřinou vyšší než za vytápění jinými palivy (či za vytápění tepelným čerpadlem), je potřeba k nim připočíst i roční náklady na údržbu, které jsou u elektrokotle (v porovnání s ostatním způsoby vytápění) nejnižší. Totéž platí o vstupní investici – pořízení elektrického kotle je varianta, jež zatíží váš rodinný rozpočet nejméně. Dalším benefitem v případě vytápění elektřinou je možnost využívat snížené sazby za elektřinu (D57d), díky které získá majitel elektrokotle levnější elektřinu i pro všechny další elektrické spotřebiče v domácnosti. Při vytápění jiným palivem je sazba za odběr elektřiny v domácnosti samozřejmě vyšší, což se do celkových provozních nákladů promítne. Také je dobré si uvědomit, že třeba plynový kotel nespotřebovává jen plyn, ale odebírá i elektřinu (v porovnání například s mrazákem je jeho roční spotřeba elektrické energie zhruba dvojnásobná).  

Velkou roli při spotřebě elektrokotle hrají také další zdroje tepla v domácnosti, kupříkladu krbová kamna nebo solární kolektory, jež mohou sloužit k ohřevu teplé vody a tím náklady na elektřinu o něco snížit.