Jak správně nastavit elektrokotel?

Elektrické kotle

Zdroj: Viessmann

Instalace elektrokotle sice není nic složitého, přesto to jeho namontováním a uvedením do provozu nekončí. Řada moderních elektrických kotlů totiž nabízí nejrůznější funkce, které zvyšují uživatelský komfort a pomáhají snižovat provozní náklady. Jak tedy zařízení správně nastavit, aby jeho provoz byl co nejúčinnější a zároveň hospodárný?

Obecně lze říci, že je vhodné (a výhodné) topit elektrokotlem trvale a udržovat v interiéru víceméně konstantní teplotu. Pokud nejsme doma, kotel bychom neměli vypínat, pouze teplotu o několik stupňů snížit (nedojde tak k prochladnutí konstrukce, k jejímuž ohřátí by bylo zapotřebí daleko větší množství energie). Velké teplotní výkyvy – způsobené právě vypínáním kotle nebo naopak zbytečným přetápěním – nejsou z hlediska provozních nákladů ekonomické.

Jak nastavit elektrický kotel

Na běžném elektrokotli najdeme ukazatele (zpravidla) tří veličin – výkonu zařízení, výstupní teploty vody a tlaku vody v otopné soustavě. Ty by měly být udržovány v rozmezí doporučeném výrobcem, optimální nastavení elektrokotle můžete ale svěřit i do rukou montážníka či servisního technika. Hodnota výkonu a teploty vody se totiž odvíjí od tepelných ztrát objektu, venkovní teploty vzduchu, typu vytápění (radiátory vs. podlahové topení) a samozřejmě i od toho, zda vytápíte pouze elektrokotlem, nebo využíváte i další, doplňkový zdroj tepla. Moderní elektrokotle navíc disponují řadou užitečných funkcí, které jejich provoz dokážou ještě zefektivnit.

Ekvitermní regulace

Ekvitermní regulace je velmi žádanou a oblíbenou funkcí elektrických kotlů. Její princip spočívá v tom, že kotel ohřívá topnou vodu na základě aktuální venkovní teploty vzduchu, což zamezuje zbytečnému přetápění. Na základě měření venkovního čidla reguluje řídicí jednotka elektrokotle intenzitu vytápění. Tedy – je-li venku chladno, teplota vody v otopné soustavě bude vyšší a naopak.   

Systém HDO  

Pakliže využíváte elektrický kotel, elektrické podlahové topení, elektrické panely, přímotop nebo třeba akumulační kamna, můžete svého distributora elektřiny požádat o takzvanou dvoutarifní sazbu, označovanou jako D57d. Díky ní můžete 20 hodin denně čerpat elektřinu za výhodnější cenu (nízký tarif) a dodavatel díky tomu bude moci regulovat výkyvy v distribuční síti. K přepínání mezi vysokým a nízkým tarifem slouží systém takzvaného hromadného dálkového ovládání neboli HDO. Pomocí něj může distributor na dálku ovládat spínání spotřebičů s větším odběrem tak, aby k němu docházelo pouze v hodinách s nízkým tarifem. Příjímač HDO, který je propojen s elektroměrem a stykačem, se nachází buď v rozvodné skříni, nebo na desce s elektroměrem. Časové rozmezí, kdy dochází k odběru elektřiny se sníženou sazbou, se liší s ohledem na konkrétní distribuční oblast a zjistíte ho u svého distributora.

Nastavení termostatu

Komfort a úspornost vytápění závisí především na správném nastavení termostatu. Ty novější již dokážou upravovat teplotu v interiéru na základě předem nastavených časových programů (například noční režim), takže v určitých hodinách dochází ke spínání kotle (například ráno, kdy jste doma) a naopak během dne, kdy jste v práci, je objekt vytápěn na nižší teplotu. Časové režimy si samozřejmě každý uživatel může nastavit přesně podle sebe a svých potřeb.

Termostat bývá většinou umístěn v centrální části domu či bytu (zpravidla obývací pokoj), odkud řídí vytápění i dalších místností. Tam lze sice teplotu regulovat pomocí termostatických hlavic, nelze ale překročit teplotní maximum, na něž je termostat nastaven. Proto jsou velmi výhodným řešením hlavice programovatelné, které slouží jako termostat pro každý pokoj zvlášť – například v koupelně se doporučuje udržovat vyšší teplotu než třeba v ložnici. Programovatelné hlavice lze navíc ovládat pomocí mobilního telefonu na dálku.

Vedle samotného nastavení termostatu je také velice důležité jeho umístění. Protože jeho součástí je i teplotní čidlo, není vhodné termostat umisťovat blízko radiátorů, oken, do rohu místnosti nebo za nábytek. Nejvhodnějším místem je volná stěna bez vytápěcích těles, kolem níž dochází k volnému proudění vzduchu. V opačném případě by naměřené hodnoty aktuální teploty mohly být zkreslené a vytápění by nebylo efektivní.